lide-gejsa-japonsko.JPG
lide-imaanka-afrika.JPG
lide-Wodaab-bororo.JPG
lide-indian-kalapo-brazilie.JPG
lide-svedka.JPG


MULTIKULTURNÍ   VÝCHOVA
text diplomové práce 2009
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH
A VYBRANÉ PRAKTICKÉ PŘÍKLADY


Plný text práce zveřejním po obhajobě v červnu 2009.
Zájemcům, kteří se zapojí do mého výzkumu (viz hlavní stránka webu), poskytnu na požádání text e-mailem.


UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Pedagogická fakulta

Katedra antropologie a zdravovědy





JAROSLAVA ŠEVČÍKOVÁ

VI. ročník -kombinované studium


Obor: učitelství sociálních a zdravotních předmětů



MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH
A VYBRANÉ PRAKTICKÉ PŘÍKLADY

Diplomová práce





Vedoucí práce: PhDr. Helena Skarupská, Ph.D.



OLOMOUC 2009
* * *



















Prohlášení




Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jsem jen uvedených pramenů a literatury.


V Olomouci dne 2.1.2009





* * *



















Poděkování



Srdečně děkuji PhDr. Heleně Skarupské, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce, za podporu a inspiraci.


Děkuji svým kolegům i žákům naší školy, kteří se ochotně podíleli na prověřování tezí, nápadů a námětů pro činnosti v rámci začlenění průřezového tématu multikulturní výchova do školního vzdělávacího programu.





Obsah




str.

Úvod


6


1


Teoretická východiska multikulturní výchovy



9


1.1

Základní pojmy

11


1.2

Multikulturní svět kolem nás

26


1.3

Potřebujeme multikulturní výchovu (?)

30


2


Multikulturní výchova v rámcových vzdělávacích programech



37


2.1

Co zahrnout do multikulturní výchovy

37


2.2

Význam multikulturní výchovy v základním a středním školství


39


2.3

Přínos multikulturní výchovy

40


2.4

Multikulturní výchova jako samostatný vyučovací předmět

41


2.5

Multikulturní výchova jako součást všech předmětů v rámci školních vzdělávacích programů


42


3


Náměty pro tvorbu konkrétních školních vzdělávacích programů



47


3.1

Multikulturní výchova a cíle základního vzdělávání

47


3.2

Klíčové kompetence a multikulturní výchova

51


3.3

Další přínos multikulturní výchovy na školách

55


3.4

Multikulturní výchova ve školních vzdělávacích programech v základním vzdělávání, zejména na druhém stupni základních škol



56


3.5

Multikulturní výchova ve školních vzdělávacích programech v gymnaziálním vzdělávání


78


3.6

Multikulturní výchova ve školních vzdělávacích programech v odborném vzdělávání


79


Závěr



82

Seznam použité a doporučené literatury

85



Součástí diplomové práce jsou dvě samostatné přílohy :


Příloha č. 1: Výběr konkrétních vyučovacích aktivit multikulturní výchovy


Příloha č. 2: Motivační příběhy pro dospívající.


Anotace diplomové práce



* * *




ÚVOD


Všichni jsme dětmi planety Země“

Tento výrok zapsal jeden z mých žáků do samostatné práce, jejíž zadání znělo: Pokus se vystihnout pojem „multikulturalita“ jednou větou srozumitelnou spolužákům.

Myslím, že v té větě je obsaženo mnohé, snad dokonce vše, a našli to tam i ostatní žáci devátého ročníku naší školy, když jsme její obsah rozebírali. Žáci okamžitě přidali úvahu: Pokud jsou všichni lidé dětmi planety Země, pak by mezi nimi, stejně jako v rodině, měl být samozřejmostí vzájemný respekt, úcta, tolerance, láska, přátelství.

Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala problematiku multikulturní výchovy a její zavádění do praxe škol, zejména prostřednictvím školních vzdělávacích programů (dále ŠVP).

Tématem se intenzivně zabývám již od roku 2004, kdy jsem začala na základní škole vyučovat předmětům rodinná, občanská výchova a přírodopis. Aktivně jsem se podílela na přípravě našeho ŠVP a zajímala se o zařazení všech průřezových témat do výuky, ale i života školy.

Základní školy v ČR mají za sebou první rok zkušeností se svými ŠVP, které si vytvořily na konkrétní podmínky na základě Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV). Jedním z průřezových témat je multikulturní výchova (dále MVK).

Jak se podařilo téma MKV začlenit do práce konkrétní školy, do výuky, ale i do běžného života školy, žáků i učitelů?

Jaké jsou první poznatky a jak je možné dál rozvíjet tuto část vzdělávání?

Právě tím bych se chtěla ve své práci zabývat a samozřejmě využít zkušeností z prvního roku práce v rámci ŠVP.


Již více než před rokem byl schválen Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (dále RVP G) a pro gymnázia se sportovní přípravou (dále RVP GSP). Od září 2009 se podle nich začne vyučovat. Multikulturní výchova je jedním z průřezových témat. Kolegové učitelé z gymnázií dnes intenzivně pracují na přípravě svých ŠVP.

Je možné při tvorbě konkrétních školních vzdělávacích programů na gymnáziích využít zkušeností se zařazením tohoto tématu v základních školách?

Domnívám se že ano, a byla bych ráda, kdyby moje práce byla inspirací i pro učitele na gymnáziích.


V oblasti středního odborného vzdělávaní je situace poněkud složitější, protože zahrnuje velké množství rozdílných studijních oborů, část Rámcových vzdělávacích programů pro odborné vzdělávání (dále RVP OV) byla schválena v červnu 2007 a vyučovat se podle nich začne od září 2009, druhá část RVP OV byla schválena v květnu 2008 a vyučovat se podle nich začne ještě o rok později.

Přes velkou pestrost různých oborů se domnívám, že zařazení multikulturní výchovy je docela jednoduše možné ve všech oborech odborného vzdělávání a to opět v oblasti průřezových témat, tentokrát v rámci tématu Občan v demokratické společnosti, protože tato témata jsou pro všechny RVP OV shodná (rozdíl je pouze mezi maturitními a nematuritními obory). Opomíjet nelze ani širokou oblast odborných témat, kam je možné MKV úspěšně zařazovat.

Ve své práci se pokusím nastínit několik námětů, které by mohly inspirovat kolegy učitele v oblasti základního a středního vzdělávání. Zejména v praktické části, kde vycházím ze své dosavadní praxe a rozebírám jednotlivé vzdělávací oblasti a nabízím náměty, inspiraci, jak do nich začlenit MKV, a pak v rámci přílohy, kde jsem shrnula zkušenosti své i kolegů a vytvářela nové už konkrétní aktivity se zaměřením na MKV.

Přesto, že učím na základní škole, podařilo se mi v rámci různých besed a akcí setkat se s žáky středních škol a ověřit si, zda jsou schopni a ochotni tyto aktivity přijmout.

Mým osobním přáním je, aby tuto diplomovou práci mohli využít kolegové učitelé na všech uvedených stupních škol, a to zejména jako inspiraci při začlenění MKV do konkrétních ŠVP.

* * *

2 MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA V RÁMCOVÝCH

VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH


Průřezové téma Multikulturní výchova je dáno rozsahem učiva, které je uvedeno v RVP pro příslušné vzdělávání. Přesto je i zde prostor pro tvůrčí přístup učitele a je vhodné se nad obsahem, ale i tématy, velmi důkladně zamyslet.




2.1.CO ZAHRNOUT DO MULTIKULTURNÍ VÝCHOVY


Obsah učiva MKV je dán ve formě doporučení v RVP. Je na každé škole, na kolektivu učitelů, která témata a v jakém rozsahu přenesou do svého ŠVP, který je pro ně již absolutně závazný.

Osobně se domnívám, že téma MKV se dá v rámci integrace učiva do všech vzdělávacích oblastí postihnout v plném rozsahu, jak je v RVP uveden, a to pro všechny zmiňované druhy vzdělávání. Navíc by mnohá témata měla přesahovat do života školy i každé rodiny, do mimovyučovacích aktivit a měla by být dle mého rozšířena o prožitkové praktické aktivity.

Pro potřeby našeho ŠVP jsme si stanovili pravidlo, že do multikulturní výchovy zahrneme vše, co se setkává s majoritní kulturou jako odlišné od běžného, obecného, většinového trendu, tedy vyjádřeno přesněji: co je jiné, než co má, vyznává, provozuje a respektuje v oblasti fyzické, kulturní, morální, duševní i duchovní, většina, tedy majorita.

Slovo „multikulturní“ tedy v běžném hovoru nahrazujeme větou: „To naše“ a to „druhé“. Tedy „my“ + „to jiné“, odlišné, nové... je dohromady multikulturní .

Chtěla bych však upozornit, že pojmy „jiné“, „odlišné“ nikdy nenahrazujeme slovem „cizí“, na to by si měli dát pozor zejména učitelé, kteří multikulturní témata do svého vyučování zařazují, protože pojem „cizí“ už nese pejorativní náboj, vyvolává pocit ostražitosti a připravuje jedince (žáka i samotného učitele) jakoby k obraně. Jen si to slovo vyslovte nahlas.

„Multikulturní“ je tedy v našem ŠVP vše, co je „odlišné“ a co se může setkávat s „běžnou majoritní kulturou“ ( definice pohledem kulturní antropologie je užší).

Nezaměřujeme se jen na národnost, etnikum, náboženské vyznání, kulturu, sexuální orientaci, sociální postavení, ale v naší praxi k určité specifické menšině řadíme například i spolužáky, kteří jsou neslyšící, protože jsme zjistili, že žijí v „trošku jiném světě“, v jiných podmínkách, a vyznávají jiné hodnoty než okolní slyšící většina, i spolužáky jinak handicapované.

Cílem naší školní multikulturní výchovy je poznat je, i jejich životní prostředí, hodnoty i zvyky, obohatit se jimi, získat větší rozhled a zkušenosti, přijmout je takové, jací jsou.

Poznámka: Nezabývám se ve své diplomové práci vysvětlením pojmů etnikum, národ, národnost, národnostní menšina, kultura, rasa, rasismus atd... vycházela jsem z definic a vysvětlení v knize Jana Průchy, Multikulturní výchova str 29-56





2.2. VÝZNAM MULTIKULTURNÍ VÝCHOVY

V ZÁKLADNÍM A STŘEDNÍM ŠKOLSTVÍ


Velký význam tématu MKV je dán vším, co jsem se snažila nastínit v předchozích kapitolách i tím, k čemu se ještě ve své práci dostanu.

Náš svět už je multikulturní, ve školách máme děti různého vyznání, různých národností, etnik, různého sociálního zázemí i různé sexuální orientace, s rozličnými handicapy, s životní zkušeností z různých zemí a kultur světa. Teď je jen na nás, jak se v tomto multikulturním světě naučíme žít, aby to bylo k naší všeobecné spokojenosti.

Mohlo by se zdát, že současný stav věci (multikulturalita našeho okolí) jakoby předstihl přípravu na něj (organizovanou multikulturní výchovu na školách).

To ale není tak docela pravda. V rámci dříve platných kurikulárních dokumentů jsme se samozřejmě zabývali otázkami, které dnes podrobněji otevírá MKV, dnes ale máme ucelenou koncepci, která jistě musí přerůst celkově do společnosti a nezůstat jen učivem na školách.

Jedno je jisté. Není možné příliš dlouho otálet.

Téma MKV je nutné začlenit do celého života školy, nejen do většiny (nejlépe všech) vzdělávacích oblastí a oborů (konkrétních vyučovacích předmětů), ale také do další rozvíjející činnosti, například besedy, koncerty, výstavy, tématické projekty, činnost družiny a školního klubu, a třeba i dny národních jídel ve školní kuchyni, prolnout celkovým děním ve škole a v rámci pedagogického sboru zaujmout k problematice jednotné stanovisko.

My učitelé přece sami velmi dobře víme, že desítky kladných frází, ne zcela upřímně přednesených pravd, i skutečně pravdivých informací, převáží jedna znevažující poznámka, nedopovězená věta, narážka či nejapný vtip.

Tím samozřejmě nechci říci, že názor všech učitelů a pracovníků školy na otázky probírané v rámci MKV musí být absolutně jednotný. Žijeme v demokratické společnosti a určitá rozdílnost názorů je přínosem, nicméně koncepce školy musí být jednoznačná, pozitivně orientovaná, multikulturnímu poznávání nakloněná a zcela v souladu s právním řádem i morálkou naší společnosti.




2.3. PŘÍNOS MULTIKULTURNÍ VÝCHOVY


Přínos multikulturní výchovy může být bezesporu velmi široký, což je žádoucí. Může se ale také „zcvrknout“ jen na povinné penzum „výstupů“ .

Přínos MKV pro základní vzdělávání je přímo dán RVP ZV v kapitole: Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka, kterou doporučuji k důkladnému studiu.

V oblasti dovedností, vědomostí a schopností přináší MKV žákům zejména základní znalosti o různých kulturách i termínech v této oblasti užívaných, rozvíjí dovednosti orientovat se a obohacovat se jinými kulturami, učí je komunikovat, přijímat rovnocennost kultur i lidí, tolerovat odlišnosti atd...

V oblasti postojů a hodnot, kterou považuji za vysoce důležitou, jim pomáhá vytvářet si postoje, uvědomovat si vlastní identitu, sociokulturní zázemí, stimuluje jejich hodnotový systém, vede je k angažovanosti při potírání rasových a jiných projevů intolerance a diskriminace atd...

Uvedu několik příkladů v oblasti základního vzdělávání, které se dají na základě příslušných podkladů – RVP G, RVP OV, aplikovat do vzdělání gymnaziálního i odborného.




2.4.MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA JAKO SAMOSTATNÝ

VYUČOVACÍ PŘEDMĚT


Dlouho jsem sama v sobě řešila dilema, zda mám být zastáncem integrace MKV do jednotlivých vzdělávacích oborů v rámci ŠVP a nebo by bylo lepší věnovat jí jeden samostatný vyučovací předmět, v jednom ročníku na 2. stupni ZŠ, třeba propojený s učivem jiného průřezového tématu.

Ke „spolupráci“ se nabízelo hlavně téma: Mediální výchova nebo Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Nejprve jsem byla pevně přesvědčená, že téma MKV vyžaduje více času, je v této koncepci relativně nové a bude muset překonávat hodně bariér, takže by bylo lepší, aby bylo koncipováno v samostatný ucelený program, například jako dlouhodobý projekt, v jednom ročníku 2. stupně ZŠ s tím, že samozřejmě bude i nadále prolínat dílčím způsobem do tradičních vzdělávacích oborů (Výchova k občanství, Cizí jazyk, Přírodopis a Geografie).

Předpokládala jsem, že díky samostatnému vyučovacímu předmětu bude dostatečný prostor na vysvětlení zejména problémových teorií, bude zajištěna návaznost a plynulost práce a jeden učitel lépe ohlídá, aby bylo probráno veškeré učivo.

Důvody, proč jsme po společné dohodě, na škole tuto koncepci odmítli, jsou prosté. Dospěli jsme po dlouhých diskusích k názoru, že pokud by byla MKV zavedena jako samostatný vyučovací předmět, mohla by se stát odděleným, přesně ohraničeným učivem, které by se na naší základní škole „probíralo“ jen jeden školní rok, konkrétním vyučujícím a nemusela by tu být vůle ani chuť ostatních učitelů se tématem zabývat, snad s výjimkou vzdělávacích oblasti Člověka a společnost a Člověk a příroda, kam učivo přirozeně prolíná dlouhodobě. Za tohoto stavu bychom nikdy nedosáhli integrace problematiky MKV do celého života školy, což vidíme jako jeden z cílů.




2.5. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA JAKO SOUČÁST

VŠECH PŘEDMĚTŮ V RÁMCI ŠVP


Při přípravě našeho ŠVP jsme po dlouhém váhání přistoupili na názor většiny kolegů, že lepším řešením je přímé prostoupení tématu MKV do všech vzdělávacích oblastí a pokud možno do všech vzdělávacích oborů od Výchovy k občanství až po Tělesnou výchovu, což znamená, že skutečně prolíná, integruje se, minimálně jednou v každém ročníku do každého vyučovacího předmětu, a to i do těch zcela netradičních, které pro oblast MKV nevzpomíná ani RVP ZV, třeba do oblasti Matematika a její aplikace či Člověk a svět práce.


Důvody integrace MVK?

Velmi důležitý je fakt, že díky integraci do různých předmětů u žáků nevznikne pocit, že jde o témata, ze kterých budou nutně zkoušeni a musí zvládnout určité penzum vědomostí tzv „na známky“, protože z multikulturní problematiky většinou nebudou v jednotlivých předmětech zkoušeni a známkováni, potom by se mohli obávat vyjádřit vlastní názor, který je právě u tohoto tématu velmi žádoucí. Budou naopak směrování k vyjádření vlastního názoru, formování postojů, vedeni k pocitovým a prožitkovým aktivitám.

Navíc při tomto systému začlenění MVK do všech vyučovacích předmětů nebude mít žádný z vyučujících pocit, že téma bylo dostatečně probráno ve „vlastní“ vyučovací hodině, a ochotněji budou kreativně připravovat vstupy, které by do MKV přesáhly z jejich konkrétních vyučovacích předmětů. V rámci didaktického zpracování učiva si je automaticky začlení do tématických plánů.

Po roce zkušeností musím konstatovat, že na naší škole se tyto předpoklady potvrdily, takže jsem v tuto chvíli, pokud nepřijdou jiné zkušenosti a poznatky, zastáncem toho, aby se téma MKV integrovalo do maximálního množství vzdělávacích oblastí tak, aby jeho úkoly a tématické okruhy, byly plně realizovány a aby se téma maximálně podílelo na naplnění cílů základního vzdělávání i rozvíjení kompetencí žáků.

Příjemným a nezanedbatelným vedlejším efektem je nutná spolupráce všech členů pedagogického sboru (a to nejen v rámci začlenění MKV, ale všech průřezových témat).

Integrace MKV do různých předmětů má ale jedno velké, pro mnohé učitele zatím skryté, úskalí.

Domnívám se, že je naprosto nutné, aby se sjednotily názory vyučujících na většinu probíraných a řešených otázek MKV a aby se také jejich vědomosti o problematice prohloubily.


Není možné si zakrývat, že i v profesi učitele je mnoho předsudků a zábran v problematice MKV, které musí být překonány.

Domnívám se také, že většina škol tento úkol nezvládne vlastními silami, protože nejde ani tak o znalosti, jako o prožitky, postoje, vnitřní přesvědčení a pocity učitelů, které je dobré měnit pod dohledem odborníků, psychologů, v rámci určitých specializovaných výcviků, odborníků na prožitkovou pedagogiku, atd. Také osobní setkání s lidmi různých vyznání, kultur, etnik, jsou vždy větším přínosem, než studium z „neživých“ informačních kanálů.

K tomu mohou napomáhat různé stáže a pobyty v zahraničních školách v rámci Evropské unie (dále jen EU), popřípadě aktivity učitelů v různých humanitárních programech, komunitních projektech atd... Na toto ale naše školství není zcela připraveno, a to jak finančně, tak ani co do jazykové vybavenosti, ( tak ani morálně.)




Uvedu několik námětů k zamyšlení:


-:stáž v zahraniční škole je dnes pro učitele ve státní základní škole (dále ZŠ) luxusem zejména z důvodů finančních, je možné ji ale realizovat z různých grantů, zejména grantů EU. Jsem si jistá, že tyto stáže by byly obrovským přínosem. Brání jim ale zatím často nedostatečná jazyková vybavenost učitelů, a často také jejich neochota se zapojit,


-:aktivita učitelů v mimovyučovacích programech je dnes také jen sporadická. Nechci nostalgicky vzpomínat na „staré doby“, kdy byl učitel nositelem pokrokových myšlenek a kultury ve své komunitě, kdy po své běžné učitelské praxi organizoval besedy, přednášky, kulturní podniky, humanitární akce... Dobrovolnické práci v našich řadách po roce 1989 jakoby „odzvonilo“ (důvody jsou nasnadě a nechci je rozebírat, jen namátkou: nízké ohodnocení učitelské práce, malá prestiž naší profese a tím i nízké profesionální sebevědomí učitelů atd...). Přesto se domnívám, že ochuzeni jsme právě my, nebo respektive ti kolegové, kteří se neúčastní jiných aktivit než ryze pracovních. Alespoň částečná, či dočasná angažovanost v různých komunitních programech učitele obohatí a přinese mu prožitky, které jistě může v rámci MKV uplatnit, namátkou uvedu například práce v nízkoprahových zařízeních pro rodiny různých etnických menšin, práce s handicapovanými lidmi atd...,


-:stále se ještě bojíme ve školách zavádět do vyučování nové moderní vyučovací metody. Při realizaci MKV ale nebude zbytí, protože frontální výuka stylem přednášky je pro většinu témat málo vhodná. Je nutné proškolit učitele v oblasti zážitkové a prožitkové pedagogiky, různých interaktivních her a nastolování motivačních situací tak, aby byli schopni žákům zprostředkovat nejen informace, ale i emoční prožitek.




3. NÁMĚTY PRO TVORBU KONKRÉTNÍCH

         ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ


Školní vzdělávací program je kurikulární, závazný dokument na školní úrovni. Je zpracován podle příslušného RVP, který normativně vymezuje obecný rámec pro jednotlivé etapy vzdělávání.

Multikulturní výchova je závazným tématem RVP a následně i konkrétních ŠVP. Na jednotlivých úrovních vzdělávání je tvořena konkrétním učivem, které je v rámci RVP doporučené k začlenění do ŠVP, na úrovni ŠVP je pak již návazné. Proto je při tvorbě ŠVP velmi důležité, aby si tvůrci problematiku důkladně promysleli, prostudovali a zvážili všechny možnosti, aby hlavní cíle MKV byly řádně naplněny.




3.1.MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA A CÍLE ZÁKLADNÍHO

VZDĚLÁVÁNÍ


MKV samozřejmě „povinně“ pomáhá naplňovat cíle základního (v příslušných úpravách i gymnaziálního a odborného) vzdělávání.


Patřím k učitelům, kteří intenzivně pracují s vyučovacími a výchovnými cíli, a to jak na všeobecné úrovni základních kurikulárních dokumentů, tak i s konkrétními cíli v každé vyučovací hodině, často i pro každého žáka. Mám ověřeno, že formulace cíle hodiny, byť jen ústně či „v myšlenkách“ mne pak v praxi, při vyučování, vede správným směrem. Když cíle předem promýšlím, inspiruje mne to také k volbě různých metod, takže vyučování pak není monotónní. Postup se mi osvědčil.

Pokusila jsem se zamyslet nad tím, jak a čím může MKV přispět k naplnění těchto základních cílů. Výčet není ani zdaleka vyčerpávající (to ani nebylo mým cílem), je spíš inspirativní, a je přizpůsoben konkrétnímu ŠVP.

Zaměřila jsem se na cíle vzdělávání základního, protože v této oblasti mám nejvíce zkušeností. Jednotlivé cíle si dovolím přímo citovat z RVP ZV, 2004 (kurzívou) a přikládám stručný osobní komentář. Pro větší přehlednost jsem cíle očíslovala.


Cíle základního vzdělávání:

1.umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení

2.podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

3.vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci


Všechny tyto tři cíle může a musí MKV naplňovat stejně, jako ostatní vzdělávací oblasti a průřezová témata. MKV totiž obsahuje jisté penzum učiva (myšleno nejen kognitivního poznání, ale i vytváření postojů a hodnot), které by žák měl pojmout, umět jej sdílet a komunikovat o něm.

Domnívám se, že je důležité, aby učitel s žáky hovořil také v rámci MVK o metodách a stylech jak se učit, jak získávat informace, vědomosti, zkušenosti, jak se aktivně účastnit určitých prožitků atd...

Hodně záleží na metodách, které učitel volí, tím také žákům naznačuje, že nejen memorování, opakování a učení nazpaměť přináší výsledky, ale že logické úvahy, řešení problémových úloh či interaktivní hry jsou mnohdy větším přínosem pro budoucí život. Za jediný výsledek svých snah by žák nikdy neměl považovat pěknou známku, ohodnocení. Žák má vědět, že se učí pro svůj budoucí život. Tyto cíle směřují spíše k tomu „jak“ se učit, než „co“ se přesně naučit.

Ne nadarmo se říká : „Na co si přijdeš sám, to už nezapomeneš...“

MKV dává úžasný prostor pro tvůrčí přístup, metody učíme se čtením, psaním, kritickým myšlením, komunikací s příslušníky jiných kultur atd...


4.rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých


Aktivity MKV, jak jsem je uvedla v samostatné příloze, jsou vedeny zejména ve skupinové práci. Volba organizace ani metod není náhodná. Žáci se ve skupině učí organizovat si práci, spolupodílet se, rozdělit si úkoly, ale také si ve skupině tříbí vlastní názory, poděkovat si, pochválit se.


5.připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti


6.vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i přírodě


7.učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný


Na naplnění uvedených cílů se jistě může podílet učivo MKV ve všech tématických okruzích. Žák si sám uvědomí svou identitu a pak se učí respektovat osobnosti jiných lidí, a to jak už ze své, tak z jiných, odlišných kultur. Učí se slušnosti, toleranci, respektu, vnímavosti k druhým, k lidem ze své komunity i k těm z jiných komunit.


8.vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi


Tento cíl je MKV „šit“ přímo na míru a bude naplňován zejména jejím učivem.


9.pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci


I k tomuto cíli má co „přidat“ tématika MKV. Názory žáků mohou být ovlivněny střetáváním s jinými kulturami, odlišně smýšlejícími lidmi, lidmi z různého ekonomického i kulturního zázemí a mohou mít vliv na rozvoj jeho schopností i třeba profesní orientaci.




3.2.KLÍČOVÉ KOMPETENCE A MULTIKULTURNÍ

VÝCHOVA


Nesmím opomenout ani další „povinný“, závazný přínos MKV osobně pro každého žáka, který absolvoval ŠVP zpracovaný na základě RVP, a to jsou klíčové kompetence, které jsou pro základní vzdělávání definovány jako:“souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti...“ (RVP ZV 2004, str 6), k jejich rozvíjení a naplňování směřuje i učivo MKV.

Které klíčové kompetence a jak může MKV rozvíjet? Uvedu opět u každé klíčové kompetence jen několik příkladů, které nelze považovat za vyčerpávající.



Kompetence k učení

Kompetenci k učení rozvíjí každé vhodně předložené učivo, tedy i učivo MKV. Vzhledem k atraktivitě mnoha témat, je žádoucí využívat nových moderních vyučovacích metod, zadávat samostatné úkoly, projekty, dovolit žákům diskusi i tvůrčí přístupy. Vést je k samostatnému vyhledávání a třídění informací.



Kompetence k řešení problémů

K rozvoji těchto kompetencí předkládáme žákům problémové situace multikulturního soužití, aby se k nim vyjádřili, aby je řešili a svá řešení odůvodnili, dovolíme jim vžít se do rolí různých odpovědných osob, státníků, politiků, novinářů či advokátů obhajujících určité idee, myšlenky, činy.

Tím žáky připravujeme na řešení podobných úkolů v běžném životě, vždyť mnozí z nich, zejména žáci středních škol gymnaziálního typu se jednoznačně připravují ke studiu na vysokých školách a posléze často i ke studiu v zahraničí, kde se ocitnou v rámci multikulturního soužití na té „druhé straně“, mezi lidmi, kteří je budou v určité zemi považovat za „jiné“, „odlišné“ a pak jistě budou muset řešit hodně problémů.

Je ideální „nacvičit“ si určité situace ve známém prostředí.



Kompetence komunikativní

K rozvoji této kompetence přispívá častá možnost žáka vyjadřovat své myšlenky a názory logicky, uceleně, což využíváme v MKV hojně, protože velkou část učiva je možné předložit v rámci dialogů, diskusí či interaktivních her, kde žák není pouze pasivním posluchačem, ale spolutvůrcem, aktivním účastníkem.

Žák se také učí komunikovat v cizím jazyce, a to nejen verbálně. Měl by umět naslouchat jak řeči slov, tak i řeči těla, gest a zvuků příslušníků jiných kultur. Rozeznávat i různé obrazové symboly atd... Tato část učiva je pro žáky velmi atraktivní a bylo by škoda ji maximálně nerozvinout.

Kompetence sociální a personální

Kompetenci rozvíjíme spoluprací ve skupině, v rámci MKV zadáváme často skupinovou práci popřípadě práci ve dvojicích, protože témata jsou pro ni vhodná, nabízíme prožitky sebeuspokojení, když žáci přistupují k tématům tvořivě a podnětně, dbáme, aby pocity úspěchu zažívali při aktivitách různí žáci (je úkolem učitele,a by v každém žákovi odhalil jeho potenciál a dokázal ho navést k činnosti, ve které bude mít úspěch).

Při mnoha aktivitách necháváme žáky samostatně tvořit pravidla, organizovat si práci (viz příloha a konkrétní aktivity MKV).



Kompetence občanské

Tyto kompetence jsou v rámci MKV rozvíjeny přímo učivem (stát, právo, kulturní tradice, historické dědictví, kultura), ale samozřejmě i organizací učiva a metodami, které si ve vyučovací jednotce pro dané učivo volíme.

Jsou utvářeny i tím, jak si žák uvědomuje svou povinnost postavit se proti násilí a útlaku ( např. majorita – minorita), angažovat se proti projevům xenofobie a rasismu a podílet se na trvale udržitelném rozvoji naší multikulturní společnosti.

Vedeme žáky k přímému vyjadřování názorů, ale také k tomu, aby respektovali názor druhého, aby se nebáli přiznat svůj omyl a uměli přijmout myšlenky svých spolužáků či odborných kapacit, pokud se ukáží jako správné.



Kompetence pracovní

K těmto kompetencím se můžeme v rámci MKV přiblížit a rozvíjet je v rámci učiva týkajícího se například ochrany kulturních a společenských hodnot.

Jak a kterým učivem? Na to si dáme odpověď v rámci výběru učebních aktivit do svého ŠVP. Například v rámci předmětu „Vaření“ můžeme připravit pokrmy různých národních kuchyní, v rámci pracovních činností vytvářet kopie různých typických předmětů pro jiné kultury (masky domorodců, výroba částí národních krojů) atd.


3.3. DALŠÍ PŘÍNOS MULTIKULTURNÍ VÝCHOVY

         NA ŠKOLÁCH


Jsem přesvědčena že MKV může mít na školách i další přínos.

Jednotná, kvalitně orientovaná a místním podmínkám přizpůsobená koncepce MKV může výrazně zlepšit školní klima.

A protože práce škol (vzdělávání a výchova) jsou „investicí do budoucnosti“, může dobrá MKV na školách postupně zkvalitňoval i klima v určité komunitě, městě, společnosti... což jsou samozřejmě vize budoucnosti a k jejich naplňování bude třeba hodně sil i času.

Domnívám se, že veškeré reformy probíhající ve školství mají ten handicap, že jejich funkčnost či nefunkčnost se projeví až po velmi dlouhé době, v horizontu života více generací. Na tak dlouhé čekání ale naše společnost není připravená a často se stává, že po relativním neúspěchu prvních absolventů dochází k zatracování koncepcí, které se ještě nemohly projevit.

Domnívám se, že hodnocení přínosu MKV zavedené v RVP ZV (i konkrétních ŠVP) se může projevit ve větším rozsahu nejdříve v době, kdy žáci, kteří absolvovali kompletní ŠVP od 1.ročníku ZŠ až po ukončení základní školní docházky, budou sami rodiči a s plnou podporou budou nápomocni multikulturní výchově svých dětí, v té době žáků ZŠ, také v rodině.

Plně bychom pak měli hodnotit až v době, kdy právě druhá generace žáků absolvuje MKV podle nových RVP na všech úrovních školního vzdělávání. Pak můžeme konstatovat, že výchova ve škole i v rodině v rámci MKV by měla být vedena jednotně a můžeme hodnotit, které postoje, hodnoty a také vědomosti si rodiče, kdysi v roli žáků, ze školy z programu MKV odnesli a jak je dokáží ve spolupráci se školou předávat svým dětem (respektive můžeme předpokládat, že rodiče, jako absolventi programů MKV nebudou v opozici proti tomu, co se škola v rámci MKV snaží žákům, jejich dětem, „předat“).




3.4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLNÍCH

VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH V:ZÁKLADNÍM

VZDĚLÁVÁNÍ, ZEJMÉNA NA DRUHÉM STUPNI

ZÁKLADNÍCH ŠKOL


Na základních školách máme za sebou první rok práce podle vlastních ŠVP. Můžeme bilancovat, jak se nám podařilo začlenit prvky MKV do výuky žáků 6. ročníků (na prvním stupni 1. ročníků) základních škol.

Samozřejmě, že v rámci hodnocení je možné do ŠVP zasáhnout, zkvalitňovat, upravovat a zlepšovat, a také proto vznikla moje diplomová práce, aby poskytla malou inspiraci tam, kde dojde k určité bezradnosti či pocitu, že „jinak to nejde“.

Domnívám se, že drobné problémy jsou ještě ve skutečné integraci (ještě lépe inkluzi) tématu MKV do celého života školy jednotně, do všech vzdělávacích oblastí i dílčích vzdělávacích oborů, do všech vyučovacích předmětů.




Tématické okruhy průřezového tématu multikulturní výchova

Seznam tématických okruhů průřezového tématu MKV :Kulturní diference, Lidské vztahy, Etnický původ, Multikulturalita, Princip sociálního smíru a solidarity.


Kulturní diference

Okruh „kulturní diference“ doporučuji v široké míře začlenit do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, do vzdělávacího oboru Český jazyk pak zejména témata : kdo jsem, jak se dorozumívám, jak komunikuji, jaký je můj jazyk.

Do vzdělávacího oboru Člověka společnost, vzdělávací obor Dějepis pak zejména: původ Čechů a tím i můj, původ jiných etnik na našem území, a do vzdělávacího oboru Výchova k občanství pak učivo: jednota bio-psycho-sociálně-duchovního ve mně, já součást národa, mé kulturní zakotvení, sociokulturní rozdíly v ČR, v mém regionu, ale obecněji i v Evropě, světě.

V oblasti Člověk a příroda, do vzdělávacího oboru Geografie zařadit zejména: etnika v ČR, Evropě a jejich zvláštnosti, do oboru Přírodopis pak učivo: člověk bytost bio-psycho-sociální.


Lidské vztahy

Tento tématický okruh MKV bych primárně zařadila do vzdělávací oblasti Člověk a společnost, zejména pak vzdělávací obor Výchova k občanství, kde se v podstatě vždy řešily problémy jako: spolupráce, tolerance bez ohledu na rozdíly společenské, kulturní, náboženské, sociální atd., kvalita mezilidských vztahů.

Opomenout nelze ani prostor ve vzdělávacím oboru Dějepis, kde je možné na základě historického vývoje odkrýt problematiku předsudků, stereotypů, odkud pramení, kdy vznikly, vztahy mezi kulturami v historických souvislostech.

Určitě je možné tuto problematiku aktivně a efektivně zařadit i v krátkých vstupech v rámci vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, ve vzdělávacím oboru Tělesná výchova (fair-plej mezi sportovci), popřípadě obecně v různých vzdělávacích oborech, kde se projeví výjimečné a vynikající výsledky smíšených multikulturních týmů (věda, umění).


Etnický původ

Etnický původ, je okruh učiva, který by dle mého názoru mohl mít nosnou osu ve vzdělávací oblasti Člověka příroda, zejména ve vzdělávacím oboru Přírodopis, kde je třeba vysvětlit pojmy jako :biologické rasy, lidský genom, základy genetiky, vzhledová rozdílnost a zároveň plná rovnocennost lidských ras. K tématice vždy využít nejnovějších poznatků a informací, které se ještě nemohly odrazit v učebnicích, ale je nutné dbát na serióznost a vědeckost poznatků.

Oblast Geografie se může zabývat problematikou geografického rozvrstvení odlišných kultur, národů a národností a zároveň poukázat na dobré příklady bezproblémového soužití.

Vzdělávací oblast Člověk a společnost, obor Výchova k občanství může pokrýt problematiku postavení národnostních menšin obecně ve světě i konkrétně v ČR, je vhodné doplnit besedami a akreditovanými programy pro žáky.


Multikulturalita

Tématický okruh multikulturalita je vhodné zařadit jednak do vzdělávací oblasti Člověk a společnost v obou vzdělávacích oborech, zejména pak vzájemné historické obohacování kultur, zvláštní rysy různých náboženských systémů, jejich prolínání, přínos pro dnešního moderního člověka, hodnoty atd.

Ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace pak zase specifické rysy jednotlivých jazykových skupin, konkrétních jazyků, prolínání a zároveň rovnocennost. Ve vzdělávacím oboru Cizí jazyk je vhodné zdůraznit význam cizího jazyka pro celoživotní vzdělávání i orientaci v současném světě, pro možnost úspěšné spolupráce multikulturních týmů.

Vzájemné obohacování kultur se dá vynikajícím způsobem prezentovat ve vzdělávací oblasti Umění a kultura, jak nás ovlivňují původní kultury, domorodé umění, výsledky nejen v galeriích, ale prolínání do praktického života, design, móda, doplňky, jen se rozhlédnout... Člověk a svět práce zase může nabídnout zajímavý pohled třeba na „kuchyně“ různých národů, původ různých běžně používaných plodin, chovaných domácích zvířat či původ běžně používaných technologií a postupů.

Konkrétní příklady uvedu v praktické příloze své diplomové práce.




Princip sociálního smíru a solidarity

Uvedené téma bych zařadila hlavně do vzdělávací oblasti Člověk a společnost, zejména pak vzdělávací obor Výchova k občanství, kde je možné v rámci učiva „člověka jako jedinec“ a hlavně pak „člověk ve společnosti“ poukázat na zodpovědnost každého jednotlivce za odstranění diskriminace a předsudků na základě rozdílnosti kultur, etnické příslušnosti atd., zaměřit se na dodržování lidských práv obecně i u příslušníků minorit. Vhodné je upozornit na existenci a snahy humanitárních organizací, praktické vyjádření lidské solidarity a partnerství.

Právě mapování těchto organizací a jejich činnosti může být obsahem některé z vyučovacích hodin vzdělávací oblasti Informatika a zjištěné údaje mohou být podkladem pro zpracování úloh do hodiny vzdělávací oblasti Matematika.

Okrajově je vhodné se problematiky dotknout také ve vzdělávací oblasti Člověka a příroda ve vzdělávacím oboru Geografie, kde je možné poukázat na nekonfliktní i naopak rozporuplné soužití různých kultur v praxi světa.



Multikulturní výchova a další průřezová témata

Při tvorbě ŠVP jsme hodně přemýšleli jak a v kterých bodech, v kterých otázkách a okruzích se může prolnout téma MKV s dalšími průřezovými tématy.




Seznam průřezových témat pro 2. stupeň ZŠ: Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Enviromentální výchova, Mediální výchova.

Na tuto problematiku se zaměřím zejména v praktické části v rámci příloh k diplomové práci, ale obecně lze říci, že není průřezového tématu, které by nemělo možnost prolnout do MKV a naopak.



MKV a Osobnostní a sociální výchova

Mezi těmito dvěma průřezovými tématy je prolínání zcela nasnadě a jistě se bude uskutečňovat zejména ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství, a to zcela pravidelně. Úkolem učiva obou průřezových témat je prohloubit v žácích pocit vlastní identity, sebepoznání a sebepojetí s tím, že požadavek respektu vůči vlastní osobě je třeba vyrovnávat samozřejmým respektem vůči všem ostatním. Důležitá je kreativita v mezilidských vztazích i komunikaci.

Nesmíme ale zapomínat, že problematika vztahu osobnostní a sociální výchovy a multikulturní výchovy prolíná automaticky z učiva (procesu učení řízeného a koordinovaného učitelem) i do běžného klimatu školy, života tříd a žákovských kolektivů. Žáky je vhodné upozornit na možná úskalí a nabídnout cesty řešení různých situací.



MKV a Výchova demokratického občana

Také průřezové téma Výchova demokratického občana bude dle mého názoru realizováno zejména ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost, konkrétně ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství, proto je zřejmé že se v některých oblastech prolne s MKV. Nemusí jít vůbec o prolínání násilné či strojené, protože například učivo Občanská společnost a škola je zcela vhodné pro řešení otázek multikulturních tříd, škol, měst..., také Listina základních práv a svobod je tady pro všechny občany, a demokratické řešení konfliktů je tu jak pro osobní spory, tak i pro záležitosti různých společností.


MKV a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Prolínání těchto dvou průřezových témat opět považuji za samozřejmé a jistě to vyznívá z většiny ŠVP. Opět je nosným učivem to, které je obsaženo ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství, kde žák získá například informace potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy, ale také obor Dějepis, který mu odhalí historické podmínky těchto odlišností, ale ukáže i situace, kdy již k prolínání kultur došlo.

Zcela určitě se tato průřezová témata mohou zcela nenásilně a velmi zajímavě prolnout v oblasti Informačních a ko-munikačních technologií nebo oblasti Umění a kultura.

V rámci této problematiky bych chtěla upozornit na jedno úskalí, které vzhledem k průřezovému tématu MKV nese téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a já osobně považuji toto nebezpečí za vážné. Průřezové téma nelze zaměňovat s nabádáním k europocentrismu, tedy jak uvádí Helena Skarupská ve svých textech ( Skarupská, str 10), „...nadřazování evropské kultury nad ostatní.“ Nezmiňovala bych se o tom, kdybych neměla zkušenost, že se tak skutečně děje. Věřte, že ano. I když možná ne přímo v oborech jako je Výchova k občanství, kde je učitel náležitě poučen.

Jako žákyně ZŠ si pamatuji na výrazného učitele zeměpisu. Všichni jsme ho milovali a obdivovali. Měl skvělý přehled, vyučoval velmi poutavě a tolik toho o cizích krajích věděl. Byl mnohým z nás vzorem.

A pěstoval v nás vlastenectví!

Vlastenectví?

Dovolte mi osobní zkušenost.

Dodnes mi zní v hlavě některé jeho výroky (dokonce jsem si je zapsala do deníčku, takže pro mne, v období mých 13-14 let, hodně znamenaly):

... Když my (rozuměj Evropané) vytiskli první knihy, oni (rozuměj obyvatelé Afrického kontinentu) ještě běhali s holými zadky po poušti a pak ještě další stovky let...“

Až do mých vysokoškolských studií byli pro mne všichni Afričané „nazí primitivové“, kteří mají zájem uspokojovat jen své fyzické, biologické potřeby. A bohužel na tom nic nezměnilo ani učivo na gymnáziu, až zkušenost, vyzrálost a zájem o Africké kultury mne vyvedla z omylu, ale vybudovat si respekt k tomuto kontinentu a jeho obyvatelům mne stálo hodně racionální iniciativy.

... Všichni, kdo v USA něco znamenají, mají evropské předky...“ byl další výrok, který mi utkvěl v hlavě a přiznám se, že dodnes se mi stává, když nastupuje nový guvernér některé oblasti Unie, nový starosta velkého města či dokonce prezident či ministři, zajímám se o jejich původ. Ač se tomu bráním, cítím jisté „uspokojení“, když většinou jejich evropské předky najdu. Jde o věc, kterou mám vžitou, na kterou mě upozornil člověk, kterého jsem obdivovala a on pro mne byl vysokou autoritou.

Proto si v současné době dávám velký pozor na výroky, které pronáším před žáky. A proto se také bojím, aby přílišné zdůrazňování našeho (kontinentálního) evropanství nedostalo nádech vyvyšování nad jiné kultury (asijskou, americkou, australskou, africkou...).

Ano, jsme příslušníky jisté kultury, která se v rámci vývoje světa přece jen historicky hodně vyznamenala. Máme být na co hrdí, ale důležité je, abychom svou společnou evropskou kulturu dále rozvíjeli a obohacovali právě komunikací s jinými, odlišnými kulturami.


MVK a Enviromentální výchova

Zdálo by se, že v rámci prolínání průřezových témat MKV a Enviromentální výchova nenajdeme mnoho společné řeči, ale dle mého názoru opak je pravdou. Je to dáno zřejmě tím, že průřezové téma MKV je jaksi obecně řazeno ke společenskovědní oblasti a průřezové téma Enviromentální výchova k oblasti více přírodovědné. Jsem si ale jistá, že „ společná řeč“ se dá najít velmi úspěšně, ku prospěchu předložení učiva žákům, i rozvíjení jejich klíčových kompetencí.

Zejména tématické okruhy Lidské aktivity a Problémy životního prostředí a pak Vztah člověka k životnímu prostředí nám dává prostor upozornit žáky na různá řešení ochrany životního prostředí, soužití člověka a přírody, na rozdílné přístupy lidských populací, národů i států (od přístupu například původních přírodních národů až po industriální společnost, ale i aktuální stav přístupu zemí například ke stavu ovzduší, ke globálnímu oteplování, k ochraně krajiny).

Úspěšně lze zařadit tato témata do vzdělávací oblasti Člověk a příroda, a to nejen do Geografie, ale i do Přírodopisu, Chemie a Fyziky.

Učitel, který by měl zájem se tématem zabývat podrobněji, a obě průřezová témata důsledně propojit, si ale bude muset většinu informací získat sám, protože naše učebnice je v širší míře neobsahují. Velkým pomocníkem mu může být měsíčník „Dnešní svět – časopis pro moderní výuku“, který se tématy často a velmi kvalitně zabývá.



MVK a Mediální výchova

Obecně opět nelze říci, že by se propojení těchto dvou průřezových témat dalo okamžitě rozpoznat. Ale téma Mediální výchova je velmi vděčné, zajímavé a „nové“ a dá se skutečně prolnout do veškeré výuky a to zcela adekvátně a nenásilně. Vždyť snad není tématu, o kterém by se média nezmiňovala. Tak proč nevyužít toho, co žáci slyší, vidí, čtou... Rozvíjení citlivosti a konstruktivní kritičnosti žáků vůči mediálním sdělením je ideální právě v oblasti multikulturní výchovy. Mnoho příkladů bude k nalezení v praktické příloze diplomové práce.


Závěrem bych chtěla upozornit, že vzájemné prolínání průřezových témat není a nesmí být věcí formální. Dá se z něho hodně vytěžit, ale je důležité nepodlehnout dojmu, že je možné učivo průřezových témat úplně spojit či zaměnit. Každé z průřezových témat nese zcela osobité vědomosti, napomáhá rozvoji konkrétních dovedností a postojů a učivo není zaměnitelné s učivem jiného průřezového tématu a je nutné je vedle sebe rozvíjet kompletně a vždy mít na paměti přínos tématu k osobnímu rozvoji žáka. Plně realizovaná témata jsou základním předpokladem pro získání potřebných klíčových kompetencí žáka.




Multikulturní výchova v jednotlivých vzdělávacích oblastech


Podívejme se znovu blíže na jednotlivé okruhy průřezového tématu MKV.

Jaké otázky si v rámci jejich realizace máme položit, aby odpovědi přinesly kýžené efekty? Do kterých vzdělávacích oborů na 2.stupni ZŠ, do kterých konkrétních předmětů a obecněji do kterých vzdělávacích oblastí, je můžeme nenásilně a účelně zařadit?


Seznam vzdělávacích oblastí pro 2. stupeň ZŠ a základní vzdělávací obory, které z nich vycházejí : 1.Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk), 2.Matematika a její aplikace (Matematika), 3.Informační a komunikační technologie („Informatika“), 4.Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství), 5.Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Geografie), 6.Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova), 7.Člověk a zdraví (Tělesná výchova, Výchova ke zdraví -též Rodinná výchova), 8.Člověk a svět práce (Pracovní výchova, Vaření, Domácnost, Výchova k rodičovství, Pěstitelské práce), 9.Doplňující vzdělávací obory (Další cizí jazyk, Dramatická výchova)


Poznámka: při uvádění názvů v závorkách jsem vycházela z názvů konkrétních vyučovacích předmětů, které vznikly z didaktického zpracování vzdělávacích oborů tak, jak je užíváme na naší škole. RVP ZV povoluje vytvoření vlastních názvů vyučovacích předmětů, při zachování obsahu učiva dané vzdělávací oblasti


V této kapitole chci nabídnout stručnou inspiraci v které části učiva je vhodné MKV nenásilně zařadit. Ke konkrétním ukázkám se dostanu zejména pak v příloze, ale mnohé kolegy může inspirovat již tento teoreticko-praktický podklad.




Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk)

Tato vzdělávací oblast je přímo zaměřena do multikulturní problematiky, zejména ve vzdělávacím oboru Cizí jazyk. Získáním znalostí cizího jazyka se žákům otevírá možnost poznat jiné národy, jiná soci-kulturní zázemí, jiný život, a to ať již osobně, při výměnných studijních pobytech, při zájezdech, spolupráci mezi školami, tak i při rodinných dovolených, nebo zprostředkovaně, seznámením se s literaturou, filmem, kulturou jiné země, navázání přátelství s vrstevníky z jiných zemí po internetu, dopisy atd... Škola může tuto aktivitu podporovat, a to například centrálním navázáním kontaktu přes internet se školou v zahraničí (např. v rámci hodin Informatiky), přičemž spolupráce může pokračovat dál, až k vzájemným setkáním, pořádání výměnných pobytů žáků, pořádáním sportovních či kulturních akcí.


Ve vzdělávacím oboru Český jazyk může být velmi zajímavé zařadit pro žáky určité srovnávací prvky s jinými národy a národnostmi, státy a kulturami třeba v oblasti písma (ukázky písma), zvukové stránky řeči (nahrávky mluveného slova), skladby i slovní zásoby a tvoření slov (co máme s kterou odlišnou jazykovou skupinou společného a co je naopak zcela jiné, slova stejně nebo podobně znějící, stejně nebo podobně se píšící, slova se stejným významem atd...). Velmi zajímavé je také zařazení slovenského textu v rámci literatury, který například prezentuje klasickou slovenskou pohádku, podle schopností učitele i další slovanské jazyky, ve kterých mohou žáci rozumět části textu atd... V literární části potom také překlady různých literárních děl, které ukazují jiné kultury v novém světle, aby žáci byli motivováni zajímat se tuto kulturu, lidi a jejich život. Vynikající je tzv. zážitkové čtení a poslouchání, například legendám různých národů či příběhům příslušníků různých kultur.

V rámci slohové výchovy potom opět cíleně směřovat některé úlohy do MKV.




Matematika a její aplikace (Matematika)

Jedná se o vzdělávací oblast, kam dle většiny kolegů problematiku MKV, ale ani jiných průřezových témat, prostě zařadit nelze a když, tak jen násilně a veskrze formálně. Já tento názor nezastávám.

Domnívám se, a mám vyzkoušené, že i vzdělávací obor Matematika je vhodný pro příležitostné zařazení průřezového tématu MKV, a to zejména tak, že praktické příklady pro výpočty v učivu Čísla a početní operace si vyučující vytváří na základě numerických podkladů o určitých multikulturních jevech, událostech atd... například: rozlohy jednotlivých států, počty obyvatel, tabulky úmrtnosti kojenců v rozvojových zemích, statistické údaje o střední délce dožití, o přístupu ke vzdělání dětí, o gramotnosti obyvatel vybraných států atd... se dají využít pro vytváření matematických úloh, při kterých žáky upozorníme na to, že údaje jsou pravdivé, ne fiktivní. Několik žáků se jistě začne o téma zajímat a pocítí potřebu vyhledat si údaje v encyklopediích, atlasech, ve statistikách, na internetu atd.... Takové úlohy je vhodné zadávat jako domácí cvičení, kdy mnozí žáci mají přístup k internetu a mohou svůj zájem okamžitě uspokojit.

Také v učivu Závislosti, vztahy a práce s daty je možné nechat určitá, např. statistická, či geografická data vyhledat, utřídit, sestavit jednoduché tabulky či diagramy. Učivo slovních úloh je ideální pro zařazení MKV prvků, a to i v případě, že multikulturní význam slovní úkoly zůstane z časových či jiných důvodů učitelem nevysvětlen.




Informační a komunikační technologie („Informatika“)

Poskytuje velmi široký prostor, protože učivem je také vyhledávání informací (například: zjisti jakými jazyky se hovoří v Indii, jaké zde převládá náboženství..., ) a obrázků (vyhledej typický obrázek pouti hadždž do Mekky) a práce s nimi atd.. V učivu vyhledávání informací a komunikace je možné navázat pod dohledem učitele kontakt s vrstevníky jiných zemí „po internetu“ a v rámci zpracování a využití informací vytvářet různá grafická znázornění událostí, statistických údajů atd. Další inspirace se kolegům informatikům nabízí pokaždé, když spustí na svém počítači internet.




Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství)

Člověk a společnost je vzdělávací oblast, do které by průřezové téma MKV zařadil snad každý, samotné učební texty nám nabízejí množství inspirace, proto se zaměřím na méně využívané možnosti.

V rámci dějepisu je vhodné se zaměřit na počátky lidské společnosti, vývoj rodu homo sapiens, na prolínání, migraci, kolébku lidstva -Afrika, určitě vzpomenout pojem rasy z pohledu biologického a zmínit fyzickou rozdílnost, ale rovnoprávnost a rovnost všech biologických ras. Téma nejstarší civilizace a jejich obohacující kultura a kořeny Evropské kultury by mohly jemně setřít hroty evropocentrismu, který v mnohých z nás skrytě přetrvává, jako příklad uvádím antický starověk, kdy jiné národy dostaly označení „barbaři“, přesto, že měly svou vysokou vyspělou a ohromující kulturu,. což dnes můžeme žákům obrazem i slovem dobře dokladovat.

V rámci dějin náboženství je možné představit žákům různé náboženské systémy v čisté podobě, bez mediálního zkreslení.

Středověk nabízí díky velkým královským rodům možnost představit prolínání v rámci Evropy (kdo byl kdy v dějinách českým králem? atd.).

Období novověku, zámořských objevů, může být zrcadlem, které si naše kultura nastaví. V očích současných dětí není hrdinou uchvatitel Pizzaro, ale statečný Atahualpa, ale kdo byli ti dva muži, co o nich víme, pohlédněme hlouběji do situace, připravme didaktickou hru, zahrajme si na Inky a Španěly, jak by to dopadlo dnes...

Vzdělávací obor Výchova k občanství přímo vybízí k prolnutí MKV. Chci-li poznávat jiné, musím znát vlastní, své, takže zakotvení ve vlastní kultuře, poznání sám sebe, blízkých a na tom základě rovnocenné partnerství a obohacování jinou kulturou, jiným stylem života, jiným náboženstvím, odlišným světem, je úžasné a fascinující, je to, co nás formuje, kultivuje, rozvíjí, pomáhá k osobnímu rozvoji, otázky mezinárodní spolupráce, evropské ho sjednocení a globalizace jsou přímo tématy MKV. Informovanost a znalost pomáhá odstranit strach z neznámého, nepředvídatelného, nepochopeného a to je podle mne základ, výchozí bod pro zvnitřňování multikulturních hodnot a myšlení.




Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Geografie)

V této vzdělávací oblasti by snad každý zařadil problematiku MKV do vzdělávacích oborů Přírodopis (rasy, životní prostředí) a do Geografie, která obsahuje v učivu jak přírodovědný, tak i společenskovědní základ (světadíly, obyvatelstvo, státy). Nicméně velmi úspěšně se dají zařadit krátké vstupy MKV i do vzdělávacích oborů Fyzika a Chemie, o kterých bych pohovořila obecněji a najednou.

V rámci vzdělávacích oborů Fyzika a Chemie je možné se zaměřit na významné osobnosti a objevy související s vědním oborem a neopomenout uvést také zemi původu vědce, objevu, děje (namátkou jen Pascalův zákon, Archimédův zákon, Newtonovy zákony, Ohmův zákon -kdo byli tito vědci, z které země pocházeli, jak vznikly jejich objevy..). V chemii se jen stačí podívat na názvy prvků v periodické tabulce. Některé jsou odvozené od objevitelů, významných osobností, jiné ale i od země, ze které pocházeli.

Samozřejmě v těchto přírodovědných vzdělávacích oborech není možné se zabývat detailně společenskými a kulturními aspekty, je nutné se soustředit na fakta a obsah jevů, ale k motivaci některých žáků, k probuzení zájmu o jiný národ, kulturu, to často stačí. Také učivo Látky a tělesa, měření fyzikálních veličin přímo vybízí k tomu, aby byl žák seznámen s tím, jaké veličiny se v které zemi využívají a proč, popř. aby tyto informace získal sám, třeba v rámci domácího cvičení či celodenního projektu.

Vzdělávací obor Přírodopis je v rámci biologie člověka, kde je jednou z kapitol fylogeneze člověka, cíleně určen k rozpracování problematiky biologických ras. Sama učím z učebnice s názvem Přírodopis 3 pro 8.ročník základní školy, podnázvem Biologie člověka se základy etologie a genetiky, kde je problematika velmi přehledně a srozumitelně prezentována a také Jan Průcha ji ve své knize kladně hodnotí (Průcha str 64)

Při práci s tímto textem je možná dát žákům jednoznačnou informaci, že lidé, biologické lidské rasy, jsou si rovny. Jen se mi zdá, že tato jednoznačná informace je v 8. ročníku základní školy podána trošku pozdě, dle mého názoru je třeba s ní pracovat již v Prvouce na 1. stupni ZŠ. Dle mého názoru je maximálně vhodné zaměřit se na vnější, fyzické, rozdílnosti biologických ras a vytrvale upozorňovat na rovnost a rovnoprávnost ve všech dalších oblastech lidského bytí (hlavně intelektuální), například jako důkaz fyzické rozdílnosti, ale jiné rovnosti najít fotografie známých vědců, sportovců, umělců atd... všech tří základních biologických ras. Za velmi nešťastné považuji třeba prezentovat sportovce negroidního typu, vědce europoidního typu a umělce mongoloidního typu, což by mohlo předsudky prohloubit.

Zaměřit se můžeme také na různé přírodní podmínky a tím daný jistý životní styl určitých kultur a lidských populací.

Geografie je vzdělávací obor, který opět vybízí k zařazení MKV problematiky, protože se v učivu jedná o prolínání problematiky přírodního obrazu Země i problematiky společenské (společenské a hospodářské prostředí) . V učivu Regiony světa upozornit na různá sociokulturní zázemí (zemědělství, průmysl, náboženství), v učivu společenské a hospodářské prostředí se cíleně zaměřit na rozložení a strukturu populace, dynamiku růstu, ukázat svět multikulturní, otevřený i uzavřený, v učivu životní prostředí se soustředit na vtah přírody a společnosti, trvale udržitelný rozvoj, kladné příklady, enviromentální problematiku atd.




Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova)

Jedná se o vzdělávací oblast, která při správném vedení může žákům přinášet velmi příjemné emotivní zážitky, které mají schopnost umocnit kladné vnímání multikulturality světa.

V rámci vzdělávacího oboru Hudební výchova se osvědčilo v rámci poslechu nabídnou žákům množství rozličných hudebních projevů, které je pak možné v rámci hudebně pohybových a vokálních činností rozvíjet samotnými žáky, napodobovat či tvůrčím způsobem prezentovat a integrovat do projevů žáků, k čemuž ale musí být ve vyučovací hodině vytvořena příslušná atmosféra, nedoporučuje se k těmto činnostem žáky přinutit a nedoporučuje se výsledky hodnotit známkou. Vynikající jsou poslechy lidové tvořivosti různých národů, etnik atd... a to jak z oblasti Evropy, tak celého světa.

Vzdělávací obor Výtvarná výchova, může opět pojmout velmi širokou škálu multikulturních prvků s tím, že výtvarný projev je velmi vhodné spojit také například s poslechem (etnické) hudby, „hlasů přírody“, například savany, pralesa, ale i kulturních a etnických projevů různých skupin obyvatel (arabská tržnice, kulturní slavnosti) atd... které umocní estetický i emocionální prožitek, učební zadání výtvarného díla může být motivováno příběhem, událostí, problematikou, která do oblasti MKV zapadá.

K celé této vzdělávací oblasti bych chtěla podotknout, že nabízí skutečně vynikající možnosti, kdy žáci mohou multikulturní svět prožít „na vlastní kůži“. Proto je ale také příprava na prezentaci učiva MKV v těchto hodinách velmi důležitá a je nutné, aby nepředkládala příslušné prvky příliš zkresleně či nevhodně.




Člověk a zdraví (Tělesná výchova, Výchova ke zdraví -též Rodinná výchova)

V této vzdělávací oblasti je také možnost prolnout určitým učivem MKV. Ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví v rámci učiva vztahy mezi lidmi a formy soužití je prostor přímo vymezen, téma manželství a rodičovství je vhodné pojmout napříč kulturami a neomezit se pouze na fakta, ale dát prostor žákům k vyjádření osobního názoru.

Učivo Zdravý způsob života a Péče o zdraví, nabízí prostor upozornit na různé závažné nemoci, které decimují určité populace lidstva, upozornit na lidskou solidaritu, předložit programy různých humanitárních organizací.

Učivo Osobnostní a sociální rozvoj zase nabízí možnost k různých cvičením a sebereflexím (co je to mít za souseda příslušníka jiného etnika, přijal bych ho v rodině...)

Vzdělávací obor Tělesná výchova nabízí možnost nakouknout do problematiky MKV sice jen zprostředkovaně, ale jde to. Například v rámci aktuality ocenit fair-play sportovců, upozornit na vynikající světové výkony s uvedením země původu reprezentanta, při výuce různých sportů se zmínit jak a kde vznikly, poukázat na to, jak se třeba dodnes v té zemi provozují na „domácí“ úrovni atd... To vše přispívá k seznamování se žáků s různými kulturami, pomáhá jim oceňovat jejich přínos, upozorňuje na špičkové úspěchy, které jsou ve světovém měřítku úspěchem celého lidstva.




Člověk a svět práce (Pracovní výchova, Vaření, Domácnost, Výchova k rodičovství, Pěstitelské práce)

Nejsem si zcela jistá, zda některé základní školy zařadily prvky MKV do této vzdělávací oblasti, ale přitom se dle mého názoru jejich uplatnění přímo nabízí. Jde samozřejmě o to, jak tuto vzdělávací oblast školy rozpracovaly do vzdělávacích okruhů a do konkrétních vyučovacích předmětů.

Například v učivu Práce s technickými materiály, je možné vložit informace o různých způsobech zpracování některých tradičních materiálů, popř. prakticky vyrábět nástroje či umělecké předměty inspirované jinou kulturou.

V učivu Pěstitelské práce a chovatelství je možné pěstovat plodiny jiných kultur (rýže, čaj, káva), na exkurzi v ZOO shlédnout zvířata, která jsou chována v cizích zemích jako domácí (velbloud).

V rámci učiva Provoz a údržba domácnosti „prožít den“ v domácnosti jiného národa, kultury, etnika. Mohlo by se jednat například o celodenní projekt třídy, který by jistě propojil více vzdělávacích oblastí.

Učivo Příprava pokrmů vybízí k nahlédnutí do kuchyní jiných kultur, tak určitě není vhodné je opomenout. Vzhledem k dostupnosti množství materiálu, je možné zadat celou přípravu skupinám žáků.

V učivu Svět práce je vhodné, vzhledem k liberalizaci a otevřenosti pracovního trhu, upozornit žáky na specifika určitých zákonů a pravidel v jiných zemích, zejména v zemích Evropy, kam se pravděpodobně část našich žáků minimálně jednou za prací vypraví.




Doplňující vzdělávací obory (Další cizí jazyk, Dramatická výchova)

Problematika Dalšího cizího jazyka samozřejmě poskytuje opět široké pole působnosti, poznávání nejen přímo jazyka, ale jiné kultury, možnost navazování komunikace a přátelství s vrstevníky z jiných kultur, nezprostředkované poznání jejich literatury atd...

Doplňující vzdělávací obor Dramatická výchova, je vynikající příležitostí „prožít“, na vlastní kůži zažít, určité situace, například při dramatizaci literárních děl, her, ale i situací z běžného života, které například sami zdramatizujeme na základě četby cestopisů či skutečných zážitků jiných lidí. Popřípadě vytváříme situace, a to i konfliktní, které by při setkání různých kultur mohly nastat, nedorozumění vznikající díky bariérám v komunikaci atd... a přehráváme si je, žáci vystupují v různých rolích a střídají se.

* * *

Co říci závěrem?


Na základě osobní zkušenosti konstatuji, že průřezové téma „Multikulturní výchova“, tak jak je uvedeno a specifikováno v základním kurikulárním dokumentu RVP pro všechny stupně vzdělávání, svými tématickými okruhy i obsahem učiva, je ve školních podmínkách plně realizovatelné.

Ideálním stavem je, když multikulturní výchova prolíná celým životem školy a přesahuje do života komunity, když se tématické okruhy orientují na podmínky daného prostředí a za dodržení rozsahu učiva respektují konkrétní situaci školy a jejího okolí (např. pokud máme ve škole žáky či učitele z jiného kulturního prostředí, nevyučujeme pouze teoreticky, ale využijeme jejich znalostí a přímé účasti atd...).

Otázkou pro mne zůstává, zda učivo tohoto průřezového tématu naplňuje obecně uznávaný obsah slov „multikulturní výchova“.

Problém podle mne neznamená slovo multikulturní, o tom jsem se již zmiňovala dříve a chápu ho ve smyslu „vícekulturní“ a cokoliv, co pojednává o více kulturách v jakémkoliv smyslu, je již dle mého názoru multikulturní. Problém pro mne představuje pojem „výchova“ (což je ale problém všech průřezových témat, kde se slovo „výchova“ vyskytuje). Osobně bych pojem „výchova“ zaměnila za pojem „vzdělávání“, v čemž jsem zajedno s Janem Průchou (Průcha 2006, str 16).


Průřezové téma multikulturní výchova, jak jsem jej nastudovala a pochopila z RVP ZV, G a OV, je zaměřeno na seznamování žáků s jinými kulturami, jejich poznávání (většinou teoretické, na základě údajů a informací o kulturách), na poznání jiného způsobu života a odlišností těchto kultur, třeba na základě historické determinace jejich vývoje, na základě ekonomického stavu příslušníků dané kultury a hlavně na přirozeném respektu člověka k člověku, na rovnosti kultur i všech žijících jedinců rodu „Homo sapiens“.

A toto veskrze kognitivní „poznávání“ a snad i v konečném důsledku „poznání“ jiných kultur má vést k multikulturní výchově žáka.

Nejsem si zcela jistá, zda poskytnutí informací, tedy kognitivního poznání, zcela stačí pro výchovu a vychování člověka, na druhou stranu je relativně dostačující pro vzdělávání a vzdělání žáka. Mám za to, že škola má ve věci výchovy příliš „krátké prsty“ a nemá mnoho možností zasáhnout například do rodiny, kde může být multikulturní výchova vedena jiným směrem (až „protisměrem“). Což samozřejmě celkové výchovné působení v oblasti multikulturní výchovy narušuje.


RVP ZV deklaruje, že MKV, stejně jako jiná průřezová témata, má pomáhat, cituji: „...rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot.“ (RVP ZV, str 81).

Domnívám se, že tato malá, krátká část věty v rozsáhlém textu, by učitelům, a zejména tvůrcům ŠVP, neměla uniknout. Jasně z ní vyplývá, že orientovat se v MVK pouze a výhradně na kognitivní poznávání žáků není možné, postoje a hodnoty se podle mého názoru lépe budují ruku v ruce s prožitkem, zkušeností i osobním kontaktem atd...

Osobně považuji za velmi důležité, aby MKV připravila každého žáka také na interakci s jedincem z jiného kulturního prostředí, aby se necítil zaskočen odlišností, aby byl schopen jedince z jiného socio-kulturního zázemí přijmout jako sobě rovného, respektovat (ne nutně schvalovat) jeho kulturu i její konkrétní odlišnosti.


Jsem v oblasti MKV optimista. Domnívám se, že nastupující generace žáků budou smýšlet stále „multikulturněji“ a rozdíly v barvě pleti, zvycích či myšlení se budou stírat, hrany rozdílnosti ohlazovat.

Otázkou zůstává, zda je to jen dobře.


V každém případě se domnívám, že koncepce MKV je v rámci RVP (zejména RVP ZV, který jsem zkoumala nejpodrobněji) postavena kvalitně a na tomto teoretickém základě se v rámci konkrétních ŠVP dá velmi dobře pracovat. Ale opět, stejně jako ve většině kurikulárních dokumentů, záleží na lidech, na konkrétních učitelích, jak přenesou MKV do školní praxe. Jedno je teorie a kvalitně zpracovaný ŠVP a druhá věc je aktivní přístup učitele a jeho osobní vklad do tématiky v každé vyučovací hodině, před skupinou žáků i před jednotlivci.


Dovolte mi, abych všem svým kolegům učitelům upřímně popřála mnoho sil, elánu a nadšení při realizaci nelehkého, ale krásného údělu.


* * *


SEZNAM POUŽITÉ A DOPORUČENÉ LITERATURY


Použitá literatura


1..Barša, P., Politická teorie multikulturalismu. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, Svazek 4,politologická řady, 1999, ISBN 80-85959-47-X


2..Bateman,G., Eganová V. Encyklopedie, Zeměpis světa. Praha: Columbus, spol. s.r.o., 2002, ISBN 80-901727-6-8


3..Budil, I., T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: TRITON, 2003, ISBN 80-7254-321-0


4..Černík, J., Bičík,V., Martinec. Z., Přírodopis 3, Biologie člověka se základy etologie a genetiky pro žáky základní školy (8.ročník) a nižší ročníky víceletých gymnázií. Praha: SPN, a.s., 1998, ISBN 80-85937-97-2


5..Haywood, J., Catchpole, B., Hall, S., Baratt, E., Encyklopedie Historie světa, Atlas světových dějin. Praha: Columbus, 1998, ISBN 80-85928-81-7


6..Holoušová, D, Krobotová, M. Diplomové a závěrečné práce, Univerzita Palackého v Olomouci : 2002, 1. vydání, ISBN 80-244-0458-3


7..Kalhous, Z., Obst, O. Didaktika sekundární školy, Univerzita Palackého v Olomouci: 2005, 1. vydání, ISBN 80-244-0599-7


8..Průcha, J. Multikulturní výchova. Příručka (nejen) pro učitele. Praha: TRITON, 2006, 1.vydání, ISBN 80-7254-866-2


9..Průcha, J. Walterová, E. Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995, ISBN 80-7178-029-4


10..Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007, ISBN 978-80-87000-11-3


11..Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP Praha, nakladatelství INFRA, s.r.o., 2004, ISBN 80-86666-24-7


12..Sartori, G. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci. Praha: Dokořán, 2005, ISBN 80-7363-022-2


13..Skarupská, H. Úvod do kulturní a sociální antropologie, texty k distančnímu vzdělávaní v rámci kombinovaného studia. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, 2006, 1. vydání, ISBN 80-244-1509-7


14..Soukup,V. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál, s.r.o., 2000, 1.vydání, ISBN 80-7178-328-5


15..Steele, F. Obrazový atlas Lidé a země. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2003, ISBN 80-7181-989-1


16..Taylor, Ch. Zkoumání politiky uznání. Multikulturalismus. Praha: Epocha, 2004, 1. vydání, ISBN: 80-86328-64-3


17..Velký slovník naučný, DIDEROT. Praha: 1999, vydání 1., díl m/ž, ISBN 80-902723-1-2

* * *





Internetové prameny


1..Člověk v tísni, stránky společnosti, dostupné na: http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=143, dne 6.5.2008 a dne 7.7.2008


2..NÚOV, stránky Národního ústavu odborného vzdělávání, stránky RVP, dostupné na: http://www.nuov.cz/index.php?page=ramcove_vzdelavaci_programy_-_pripominkove_rizeni, ze dnů 5.5., 7.5.,11.6.2008,


3..Metodický portál RVP, portál vzdělávání, © 2005 - 2008, Výzkumný ústav pedagogický v Praze, ISSN: 1802-4785, dostupné na: http://www.rvp.cz/ , ze dne 10.7.2008


4..Občanský institut, text: Multikulturalismus, autora Romana Jocha, ze dne 19.4.2007, Dostupný na adrese: http://www.obcinst.cz/clanek.asp?id=1082, dne 2.10.2008


5..Projekt Kontaktní centrum a internetové stránky multikultura.cz, dostupné na: http://www.multikultura.cz/, ze dne 4.10.2008


6..Varianty, vzdělávací program Společnosti Člověk v tísni, dostupné na: http://www.varianty.cz/, dne 11.7.2008


7..Wikipedie, Charles Taylor, dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Taylor_(filosof), dne 2.10.2008


8..Wikipedie, Multikulturalismus, dostupné na:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Multikulturalismus, dne 3.10.2008


* * *

Doporučené periodické publikace a jejich internetové stránky


1..Koktejl, geografický magazín, vychází měsíčně, vydává czechpressgroup, a.s., stránky: http://www.ikoktejl.cz


2..Lidé a země, zeměpisný a cestopisný měsíčník, vydává Mladá Fronta a.s., stránky: http://www.lideazeme.cz


3..Multikulturní výchova ve školních vzdělávacích programech a vybrané praktické příklady, http://sweb.cz/MultikulturniVychova/


4.. Svět, věda, technika, člověk, příroda, historie, vydává Extra Publishing, s.r.o., Brno, stránky: http://www.extra-svet.cz